Život je pes!

Všechny zdravím a vítám vás u dalšího reportu z výstavy.

  Jak jsem se již v minulém příspěvku zmínil, vydali jsme se 15. 8. na Voříškyádu konanou v Lounech. Náš odjezd byl málem zmařen rozmary počasí a díky informacím, že během dopoledne hrozí intenzívní deště a bouřky po celém území, jsme málem ani nevyrazili. V neděli ráno to na nějaký déšť či bouřky nevypadalo, takže jsme zabalili vše potřebné, naší modelku a vyrazili. Perfektně naplánovaná cesta probíhala podle plánu až do Lovosic, kde byla uzávěrka kvůli rekonstrukci a rázem bylo po náladě. Zahleděn do papírové navigace jsem vymýšlel objízdnou trasu. To se nakonec podařilo a my pokračovali dále. Přes vesničky, jejichž název bych nevymyslel ani po deseti pivech, natož pak střízlivý , jsme se koneně přiblížili k místu konání. Výstaviště jsme nalezli celkem rychle a mílovými kroky jsme se spěchali zapsat. Zapsáno, očkování v pořádku a naše zraky se otáčely za psíky, kterých se zde scházelo stále více.

  Jelikož milujeme molossoidní plemana, okamžitě nám padl do oka pes plemene Tosa-Inu. Nádherný mohutný pes ( 70 kg ) nás naprosto okouzlil, takže během chvíle jsme Vampy představili Gorbymu. Mysleli jsme si, že máme doma velkého psa, ale Gorby nás utvrdil v tom, že je vlastně Vampy prckem. Malá čudla vedle nás ze setkání nebyla nadšená jako my, ale po přátelském pozdravení změnila názor a získala doposud největšího psího kamaráda, kterého kdy potkala. Nadšeni Gorbym jsme sebevědomě rozhodli o vítězi naší kategorie dříve, než vůbec sama výstava začala.

  Čekání na zahájení jsme si zpestřili procházkou po nádherném výstavišti a seznamováním s jinými pejsky. Pejsků se nakonec sešlo přes 80 a Vampy chvílemi nevěděla, s kým dříve řádit. Výstava byla rozdělena do několika kategorií a celou jí moderoval i známý milovník psů Zdeněk Srstka. Postupně se ve výstavním kruhu vystřídali voříšci do 40 cm, pejsci bez PP do 40 cm, voříšci nad 40 cm a pejsci bez PP nad 40 cm. V naší kategorii se sešlo tolik pěkných pejsků, že se nám sen o stříbrném umístění ( chybělo nám do sbírky ) začal vzdalovat. Vampy v kruhu se chovala slušně, běžela po boku jak na závodech klusáků a vzorně se předváděla porotě ( samozřejmě z mého pohledu ). No, mě kdyby před čumák někdo strčil vepřové koleno na talíři s křenem a voňavým česnekovým chlebem, tak bych možná udělal i kotoul vzad a rozštěp jak nejmenovaný herec v Krvavém sportu. Vampy stačil páreček, mě jedno kolečko svižnější chůze ( někdo tomu říká běh ). Nemohl jsem mluvit a ozvali se i jakési svaly na těle, o kterých ani nevím, že je mám.

  Naše představení skončilo a čekání na vyhlášení výsledků bylo zpestřeno doplňkovým programem ( ukázka agility, rychlostní běh, překážkový běh a módní přehlídka ). Myslím, že se všichni přihlížející i soutěžící skvěle bavili a celý den si se svými miláčky užili. Počasí také nevykazovalo žádné známky ošklivosti a tak vše vyšlo, jak mělo.

  Až na samotný závěr jsme se konečně dočkali předpovídaného intenzivního deště ( cca 10 min. ) a bouřky v podobě jednoho záblesku a hromu. Trochu nadplán byly kroupy, ale ty ani nestály za pozornost. Netrpělivě jsme tedy čekali na vyhlášení výsledků, i když pořadí jsme tipovali už po shlédnutí našich soupeřů. Vyhlašování v jednotlivých disciplínách a kategorií probíhalo svižně ( byla udělena i zvláštní cena za podobu páníčka se psem ) a jako předposlední jsme byli na řadě my. Znovu nastoupeni v kruhu jsme přihlíželi vyhlašování 3. a 2. místa. Oba tipy nám vyšli i když druhé místo jsme nepřičítali Gorbymu. Po vyhlášení vítěze jsem celý ztuhnul- byla to Vampy! Měli jsme ohromnou radost, kdybych byl slabší povahy, pustím slzu a možná bych i předvedl, jak se má bezpečně padat na zem, když člověk radostí omdlí. I když Vampy se tvářila jak kdyby se jí to netýkalo, byla moc ráda za všechny dárečky, které dostala.

  Co říct závěrem? Nádherně strávené psí odpoledne, pro nás osobně nečekané vítězství a i když to nezkompletovalo naší sbírku, byli jsme moc rádi za výsledek. S Gorbym a jeho páníčkem jsme se rozloučili, pořídili vzpomínkovou fotku se Zdeňkem Srstkou a plni krásných dojmů jsme se vydali na cestu domů. Vampy celou cestu prospala a na nějakou dobu si dává od výstav pauzu.

PS: Tento krátký reportík z úspešné výstavy je doplněn několika obrázky ze samotné výstavy, na které se opět můžete podívat ve fotogalerii